• Úvod
• Historie kostela
  • Kostel sv. Jana Křtitele
  • Kostel sv. Anny
• Aktuality
• Adorace
• Ohlášky
• Nedělní liturgie
• Galerie
• Videogalerie
• Odkazy
• Kontakty
• Přihlášení

Počátky historie kostela sv. Anny ve Tvarožné Lhotě

Prvotní plodná myšlenka k vybudování kostela v obci vznikla v některých radních naší obce. Pamětní kniha uvádí:

... 8. června 1909 šel starosta Štěpán Bačík spolu s radními Jiřím Vítkem, Františkem Hřibňákem a Ondřejem Kozumplíkem na mši svatou do farního kostela v Kněždubě. Cestou našel Bačík Štěpán šest krejcarů tehdejší rakouské měny a povídá: Chlapci, co s tým? Vidíte co jsem našél, měli bychom to obětovat na nějaký dobrý účel." " Víte co uděláme?" navrhuje Jiří Vítek: " Založme také u nás kostelní jednotu, jak mají v Radějově."

Všichni s tím souhlasili a dali ten návrh do schůze obecního zastupitelstva. Návrh byl skutečně schválen.
Tato událost byla patrně jen zážehem velkého odhodlání vybudovat vlastní svatostánek. Mezi horlivé propagátory patřili především důstojný pán Skalka - rodák z Kněžduba a pan farář Jindřich Živný sloužící v Kněždubě, kteří radou a především povzbuzením přispívali ke zdaru započatého díla.

Kostelní jednota svaté Anny

Protektorem jednoty byl zvolen strážnický děkan Mikuláš Fischer, předsedou starosta obce Štěpán Bačík č.p. 22, jednatelem František Hřibňák č.p. 32 a pokladníkem Jiří Vítek č.p. 39. Dále bylo zvoleno 12 členů výboru z řad váženějších občanů Tvarožné Lhoty. Po odchodu faráře Živného na odpočinek byl v roce 1912 zvolen protektorem jednoty nový kněždubský farář dosavadní strážnický kaplan důstojný pán Jan Vrtek. V roce 1930 byl zvolen předsedou jednoty Petr Otruba č.p. 20 a jednatelem dosavadní předseda Jan Holubík č.p.13.

Zajištění financí na stavbu

Na základě již zmíněných šesti krejcarů a velké podpory Antonína Cyrila Stojana toho času poslance, započaly v roce 1910 sbírky téměř po celé Moravě. Sběratelé Pavel Hřibňák a Pavel Bačík, po čase nahrazen Josefem Adamcem, svojí obětavostí sebrali obnos asi 1 000 zlatých rakouské měny. Později se sbírky konali při svatbách, pohřbech i hostinách. Zastupitelstvo obce odhlasovalo, že veškeré pokuty a obilní sbírky budou odváděny každoročně do fondu sbírky kostelní jednoty. Zdárný průběh zajištění financí na dlouhou dobu zastavila světová válka a následné kolkování rakouské měny a posléze i možnost upsání sbírky již československé měny na válečnou půjčku. Překážkou byly též poválečné nálady obyvatel provázené náboženskou vlažností. V roce 1925 se jednota usnesla na stanovení členského příspěvku 1 Kčs. Jednota čítala toho času372 členů. Vklad v záložně byl 78 605.29 Kčs. V roce 1925 nastoupil na faru v Kněždubě d.p. Arnošt Gregor, který navrhl nové zdroje jako žádosti krajanů v zahraničí, měsíční sbírky v obci apod. První měsíční sbírka vynesla 392.30 Kčs. V roce 1926 u příležitosti dožínek za účasti lesního rady Hrdličky s chotí a pana hraběte Magnise s rodinou sbírka vynesla 1 652.85 Kčs. V roce 1927 u příležitosti svěcení hasičského skladiště a obecní kanceláře na základě světícího kněze Jana Vrtka a následné snahy Petra Otruby nedávno navráceného z Ameriky byla obnovena žádost o založení kláštera, která však přes všechnu snahu z důvodu nedostatku finančního zajištění stavby kláštera byla zamítnuta. Veškerý kapitál kostelní jednoty v roce 1927 činil 130 000 Kčs. V roce 1930 se uskutečnila sbírka po sousedním okrese Strážnice s výnosem 9 000 Kčs. V roce 1931 přispěla firma Baťa Zlín 50 Kčs. Velkostatek strážnice upsal smlouvu s honebním výborem na jednorázové vyplacení škodného způsobeného zvěří za dobu 12 let dopředu, se souhlasem vlastníků pozemků, ve výši 110 000 Kčs. Žádost prezidenta republiky byla předána ministerstvu školství, bezúspěšně. Tištěné prosby s šekem vynesly 3 000 Kčs. Hojná přispění občanů a stavební firmy během vlastní stavby kostela, ve formě služeb nebo darů výrazně zlevnilo cenu stavby.

Stavba kostela

V květnu 1929 byla povolena koupě pozemku p.č. 1289/2,3 a 4 za cenu 50 haléřů za 1 m2 o výměře 1 ha 60 aru 96 m2 . V roce 1930 byla podána objednávka na vypracování stavebních plánů u stavitele Josefa Doležala ve Strážnici. Předběžný rozpočet činil 389 000 Kčs. Arcibiskupská konsistoř povolila úmysl osadníků ke stavbě kostela. V červnu 1932 byl objednán z Hostýna základní kámen s nápisem " Skrze Marii ke Kristu", který byl posvěcen 31. července 1932. Světitelem byl rodák z Tvarožné Lhoty působící v Americe d.p.Alcuin Kašný. Dne 11. srpna 1932 napoledne byly otevírány oferty šesti stavebních firem.

Tehdejší cenové nabídky na provedení hrubé stavby:

Provedení stavby bylo zadáno firmě Josef Doležal a syn ze Strážnice.

Na stavbu kostela se celkem spotřebovalo:

• 125 000 cihel za strážnické cihelny - zakoupila jednota,
• 335 m3 kopaného písku ze Strážnicka - darovali manželé Křenčíkovi z Ameriky,
• 138 m3 říčního písku - daroval velkostatek Strážnice,
• 362 m3 štěrku do betonu - bylo dovezeno z Veličky, zakoupila jednota,
• 20 q železa do betonu - zakoupila jednota,
• 2 vagony vápna - zakoupila jednota,
• 2 vagony cementu - zakoupila jednota,
• 1950 ks hurdis-cihel - zakoupila jednota,
• 10 000ks střešní krytiny z Poštorné - zakoupila jednota.
• Dřevo na stavbu kostela v ceně asi 20 000,- Kčs daroval pan hrabě Magnis ze Strážnice.

Stavební práce byly ukončeny v měsíci květnu 1933. U firmy Manoušek z Brna byl zakoupen velký zvon za 9 000,- Kčs. Malý sanktusový zvonek daroval Jiří Miroš č.p. 50. Za zmínku nepochybně stojí dar akademického malíře mistra Antoše Frolky - obraz svaté Anny nad hlavním oltářem.

Kostel byl vysvěcen 30. července 1933, světitelem byl světící biskup Msgre Jan Stavěl, zvony světil pan farář Jan Vrtek dne 2. července 1933 za asistence d.p. konsistor. rady Martina Bogára z Hroznové Lhoty a d.p. prof. Františka Bureše od sv. Martina ze Strážnice.



Velká škoda, že jsme nesehnali více informací o historii kostela sv. Anny ve Tvarožné Lhotě. O začátcích historie kostela sv. Anny víme jen těchto pár informací.
Prosíme, pokud někdo kroniku v této době uchovává, budeme rádi, když nám ji zapůjčí nebo ji věnuje farnosti.

Kontakt (správce webu):   farnost-knezdub@seznam.cz
Kontakt (farní úřád):         P. Jan Turko, Mgr., tel.: 518 327 239, e-mail: faknezdub@ado.cz
                                           

Ze vzpomínek Jiřího Uřičáře

Naše obec neměla svůj vlastní kostel, proto byla přiřazena k farnímu kostelu sv. Martina ve Strážnici. Koncem devadesátých let devatenáctého století, kdy byl v Kněždubě opraven a dobudován tamější kostel sv. Jana Křtitele, byla naše obec přičleněna k faře kněždubské za tehdejšího faráře p. Jindřicha Živného.

Myšlenka postavit si ve Lhotě kostel, vznikla asi r. 1909. Po vyřízení všech formalit se dali všichni do práce, konaly se sbírky jak v místní obci, tak po celém okrese. Pak ale vypukla 1.světová válka, která znemožnila Kostelní jednotě jakoukoli činnost. Až r.1918 se znovu objevila Jednota a občané se odhodlali s pomocí Boží pokračovat v započatém díle- vystavět kostel.
V roce 1932 se usnesla kostelní Jednota i obecní zastupitelstvo začít se stavbou kostela. Předsedou byl p.Otruba Petr, člověk prozíravý a cílevědomý.
Již 31.7.1932 byl posvěcen základní kámen, přivezený ze svatého Hostýna, místním rodákem p.Alcuinem Kašným, z řádu sv.Benedikta. Dřevo na krovy a vnitřní vybavení kostela datoval podle slibu hraběcí velkostatek. Majitelé kravských potahů navozili veškerou potřebu štěrku na betonování. Všechny pomocné práce prováděli občané bez ohledu na politické či náboženské smýšlení. Při dovážení stavebního materiálu vypomáhali i lidé z okolních dědin. Velká část stavby byla zbudována ještě do zimy a dalšího roku, v květnu byla hrubá stavba kostela hotova. V této době, kdy už bylo jasné, že se bude se stavbou kostela končit, byli lidé štědřejší a darovali do kostela nejrůznější vybavení, obrazy, bohoslužebné předměty, roucha, plachty, sochy, aj.
Stavba rychle rostla, lidé přispívali jak finančními dary, tak materiálem. Obraz svaté Anny, patronky kostela, zdarma namaloval akademický malíř Antoš Frolka, jehož cena se tehdy odhadovala na 60 000 Kčs.
Svěcení zvonů se událo 2.7.1933 p. Janem Vrtkem. Velký zvon byl zasvěcen k úctě Panny Marie, malý zvon ke sv.Jiří.
Ještě téhož roku byly v našem kostele konány sv.misie dr. Klementa Maria Žůrka, jemuž byl přiznán přívlastek "mamička", jelikož to byl kněz obětavý a láskyplný. Dr.Žůrek zpovídal vždycky celou noc a stávalo se, že i únavou kolikrát ve zpovědnici usnul. Sv.misie byly konané ještě roku 1935 a rodina Františka Uřičáře č.p. 19 nechala zhotovit dřevěný kříž, dodnes tyčící se na levé straně před kostelem.
Stavba kostela byla svěřena do rukou firmy Josef Doležal a syn, ze Strážnice. 1.října 1932 se začaly stavební práce kopáním základů. První lopatu hlíny vyhodil předseda Kostelní jednoty sv. Anny p.Petr Otruba.
Náročnou službu měl i kostelník, kterou vykonával od posvěcení kostela Martin Bačík č.p. 36 až do roku 1981. Jeho prací bylo i zvonění 3x denně " Anděl Páně". Za tuto dlouholetou obětavou službu mu udělil sv.Otec Jan Pavel II. čestné uznání, které mu z Říma přivezl p. Bindač.
Role varhaníka se ujal p.Martin Bačík č 172. V počátku bylo na chóře jenom harmonium, na varhany nebylo ani pomyšlení. Tyto povinnosti po otci převzal syn František Bačík. Roku 1941 se podařilo zakoupit v Hodoníně staré šlapací varhany z evangelického kostela za 11 000 Kčs.
V roce 1944 nám Němci sebrali zvon, a také malý zvon z věžičky nad presbytářem. Po druhé světové válce byl ulit náhradní zvon a připevněn na věž kostela.
V roce 1980 byl posvěcen nový velký zvon na němž je uveden text:

ŽIVÉ VOLÁM, MRTVÉ ŽELÍM, BOHA CHVÁLÍM.

Duchovní správci, kteří působili v naší farnosti: